16.5.2007
„Mount Everest je dobyt!!!“
 JO! JO! JO! Jsme na vrcholu! Je středa 16. května 2007, osm hodin šestnáct minut místního času (tj. 3 hod 16 SEČ) a už jsme tu – já, Tashi, a oba šerpové – Nim a Pem. Ačkoli panuje slunečné počasí a výhledy jsou opravdu úžasné, tuto historickou chvíli si příliš dlouho neužíváme. Je tu šílená zima a fouká vítr, a tak fotíme jen pár fotek a jdeme zpátky. Čeká nás náročný, více než osmihodinový sestup a už teď jsme vyřízení.
Cestou na vrchol jsme měli šílenou noc. Ze třetího kempu jsme vyráželi někdy po deváté večerní a o půlnoci nás chytla chumelenice. Kolem druhé hodiny jsme mysleli, že to zabalíme. Nebylo vidět na krok, na cestu svítily jen čelovky, stopa žádná, takže si každý prošlapával svoje. Nový čerstvý sníh byl až nad kotníky, a padalo ho víc a víc. Naštěstí ta hrůza k ránu ustala.
Až cestou zpátky dolů jsem pořádně viděla, kudy jsme v noci šli a nebylo mi z toho moc dobře. Chvílemi by stačil i jeden krok mimo fixní lana a člověk by letěl… Teď už je ale dobře, ležíme ve stanu ve druhém táboře, pijeme čaj a pomalu se chystáme spát. Zítra brzy ráno sbalíme stany a přes kemp 1 se vrátíme do ABC, kde se dáme dohromady. Těším se na nějaké pivko a slivku, navíc papa slíbil uvařit svíčkovou…
Zpět na seznam |
