25.5.2007
Měli jsme se potkat nahoře, nestalo se. Karty byly ale poměrně slušně rozdány, strategie „Já ze severu, On z jihu“. Nevím o nikom, kdo by to pojal zodpovědněji, než my Češi. Zaútočili jsme v čase, kdy vědmy z různých hydrometeorologických ústavů svorně předpovídaly: „Dneska by to šlo!“
Minuli jsme se možná o centimetry, i když v čase to byly dva dny. Vnímám to jako gesto pravého gentlemana: nejdříve 1. princezna ČR na vrcholu Everestu, na střeše světa, a pak – 1. muž pražské scény, primátor Pavel Bém, král Everestu. Oba jsme krásně demonstrovali ono Cimrmanovské: „Teď jdu na sever, a teď na jih.“ A někde uprostřed se třepetala česká vlajka.
Já jsem se spustila do Tibetu a On si zopakoval nepálský trek, ale nakonec jsme oba skončili v Kathmandu – v kultovní horolezecké hospůdce Rum Doodle, kde se princezna s králem konečně sešli – u piva.
Pohádka skončila, už se probouzím...
Za týden zas budu mluvit česky a se všemi, co mi drželi palce, ráda pokecám.
Tak díky a a h o j!
Zpět na seznam |
